Z nějakého nevysvětlitelného důvodu se nedokážu dokopat ke kaprovi, tudíž nemám ani dost surovin na rybí polévku, byť ji zbožňuji. Snad příští rok. Takže obvykle si udělám bramborový salát "ála Sade", lososa jen tak na másle a pak Kapustnici, slovenskou polévku, kterou mám spojenou spíše se Silvestrem - ale o té až později.
Bramborový salát se liší od rodiny k rodině. A to je ten problém. Existují tady zastánci přítomnosti masa v salátě - v jakékoliv podobě. Mezi ně nepatřím. Podobně tak vařené vejce do mého salátu nepatří. Když se nad tím tak zamyslím, tak v mém receptu tvoří brambory v podstatě minoritní položku. Takže co si koupit na přípravu?
Kilo brambor na salát
Jeden větší celer (ono nepoužijeme úplně celý)
Šest velkých mrkví
Sklenice sterilizovaných okurek (preferuji co nejmenší velikost okurčiček)
Plechovka sterilizovaného hrášku (kupuju klasický Bonduelle)
Dvě střední cibule
Majonézu, jogurt, francouzskou hořčici (Amora je nejlepší myslím)
Sůl a pepř
Nosnou myšlenkou mého salátu je v tom, že jednotlivé části by si měly zachovat jistou křupavost. Nesnáším, když jsou brambory rozvařené a z celku se stává homogenní kaše, nastavená majonézou. Takže výchozí úvaha je ta, že jednotlivé komponenty se nesmí rozvařit, ale zároveň musí být dostatečně měkké na to, aby se daly krájítkem v pohodě rozdělit na čtverečky. Z toho logicky vyplývá hlavní problém - neexistuje zaručený způsob vaření jednotlivých komponent tak, aby dosáhly správné konzistence. Velikost brambor a jejich konzistence se mění, takže nemůžu napsat "vařit přesně 10 minut". To samé platí i pro celer a mrkev (i když ta se dá v nouzi použít také z plechovky). Ale vychytat se to dá, to ne že ne. Jen to možná nebude napoprvé.
Obvykle začnu cibulí. Nakrájím ji na střední kousky a hodím na pánev s trochou vody. Toto "smažení na vodě" ji zbaví té nejostřejší chuti, která by jinak zbytečně přebíjela ostatní části salátu. Skrz sítko to zcedím a cibuli dám do mísy, jako první.
Mrkev se vaří asi nejkratší dobu, je samozřejmě očištěná. Pokud je mrkev příliš tenká, neobtěžuji se krájítkem a vezmu to nožem na kolečka.
Celer důkladně očistím a rozkrojím tak, aby se mi vešel do krájítka, obvykle na čtvrtky. Tam je problém ten, že vzhledem k velikosti celeru je skoro nemožné jej uvařit tak, aby byl rovnoměrně měkký. Dojde tedy k tomu, že na povrchu bude trochu rozvařený a uvnitř celkem tvrdý. Krájítkem udělám tolik, kolik zvládnu běžnou silou, nesnažím se za každou cenu použít celer celý. Jo jinak doporučuji si na tuhle operaci protlačování krájítkem pořídit nějakou rukavici, ono je to docela horké.
Mezitím by se měly již dovařit i brambory ve slupce. Brambory jsem volil dle velikosti co nejvíce stejné, aby se uvařily všechny naráz. Nechám je trochu vychladnout a oloupu je. Pak zase krájítkem jednu po druhé. Nožem si pomáhám u posledních centimetrů brambor, se kterými už nejde pootočit.
Zatímco mi chladly brambory, sleju hrášek. Podobně tak nakrájím kyselé okurky nadrobno, většinou stačí po délce na půlku a pak plátečky. Vše smíchám dohromady.
Finální fáze spočívá v dochucení. Směs dobře popepřím a přidám dobrých pět lžic francouzské hořčice. Majonézy dám nejprve tak půl sklenice a pak přidávám. Loni jsme zkoušeli dělat salát z lehké majonézy a prostě to není ono, v tomto případě vítězí chuť nad zdravím. Co ale dělám, že přidám kelímek bílého jogurtu, abych chuť více vyvážil. Jak to promíchávám, přidávám od těchto dochucovatel tolik, aby mi vznikla ta správná lahoda na jazyku.
Salát se musí dobře vychladit, ale už nyní by mělo být jasné, že je salát "prostě super". Technický detail - není od věci salát před podáváním ještě dochutit kapkou octa. Někomu to chutná víc. Já to ale nedělám.
Nyní nezbývá, než zabořit hlavu do mísy a zalknout se k smrti.
Žádné komentáře:
Okomentovat